Kam na dovolenou v ČR bez davů

1. Rychlebské hory a Javornický výběžek

Zatímco hřebenovka sousedních Jeseníků mezi Šerákem, Červenohorským sedlem a Pradědem připomíná o víkendu městský bulvár, Rychleby leží stranou zájmu. Přitom nabízejí stejně divokou přírodu, ale bez stánků s trdelníky a velkokapacitních parkovišť.

Středobodem cyklistiky je sice Černá Voda s Rychlebskými stezkami, stačí ale vyrazit směrem na Borůvkovou horu, zříceninu Rychleby, Račí údolí se secesní Tančírnou nebo k polské hranici a za celý den potkáte jen hrstku pěších. Kouzelné jsou i opuštěné zatopené lomy u Žulové (Vycpálek, Rampa, Vaněk), kde se koupete ve skalních kotlinách obklopených borovicemi.

2. Novohradské hory: Šumava bez lidí

Novohradky leží na jihu Čech v těsném sousedství Šumavy, s níž sdílejí podobnou krajinu – hluboké smrkové a bukové lesy, zádumlivá rašeliniště a studené horské potoky. Zásadní rozdíl je v tom, že Novohradské hory byly desítky let uzavřeným pohraničním pásmem, což zabránilo výstavbě velkých rekreačních resortů.

Kromě známého Žofínského pralesa a Terčina údolí u Nových Hradů nabízí vnitřní hřeben (kolem obcí Pohoří na Šumavě, Leopoldov nebo Černé Údolí) neuvěřitelný klid. Asfaltové silničky v bývalém vojenském prostoru mají zákaz vjezdu motorových vozidel a představují ráj pro pohodovou dálkovou cyklistiku.

3. Přebuz a náhorní pláně západního Krušnohoří

Zatímco Klínovec a Boží Dar táhnou rodiny s dětmi na trailparky a vyhlídky, západní cíp Krušných hor kolem Přebuzi působí jako z jiného světa. Přebuz je nejmenší město v Česku, ležící v nadmořské výšce téměř 900 metrů uprostřed rozsáhlých vrchovištních rašelinišť.

Krajina kolem bývalého cínového dolu Rolava s polorozpadlými betonovými skelety uprostřed vřesovišť má severský, až skotský ráz. Léta jsou tu mírná, noci chladné a světelný smog prakticky neexistuje, což z oblasti dělá jedno z nejlepších míst v ČR pro pozorování noční oblohy.

4. Javoří hory a zapomenuté Osoblažsko

Pokud hledáte absolutní periferii, zaměřte se na dva specifické kouty česko-polského pohraničí:

• Javoří hory a Vraní hory (Broumovsko): Adršpašsko-teplické skály bývají v létě přetížené k prasknutí. Stačí ale popojet 15 kilometrů na sever k polským hranicím do Javořích hor (kolem Ruprechtického Špičáku nebo Janoviček). Strmé zalesněné hřebeny s minimem turistů a barokními kostely broumovské skupiny v údolích.
• Osoblažský výběžek: Nejodlehlejší kout Moravskoslezského kraje. Plochá, mírně zvlněná zemědělská krajina s úzkokolejnou tratí Třemešná–Osoblaha, starými zámeckými parky a vesnicemi, kde se čas zastavil před třiceti lety.