Ikonický symbol Adršpašských skal, který proslavila filmová pohádka Letopisy Narnie. Gotická branka byla vystavěna roku 1839 baronem Ludvíkem Karlem Nádherným jako slavnostní vstup do tehdy nově zpřístupněného skalního labyrintu. Původně u ní stál přístřešek pro průvodce a muzikanty, kteří hrou na lesní rohy a střelbou z hmoždířů demonstrovali návštěvníkům fascinující vícenásobnou skalní ozvěnu.

Dnes branka tvoří přirozený předěl: do tohoto bodu je stezka široká a bezbariérová, za brankou se chodník prudce zužuje a začíná pravý skalní labyrint protkaný dřevěnými chodníky, schodišti a úzkými průchody mezi obřími skalními stěnami.

Hned u vstupu do adršpašského areálu vás přivítá tyrkysová vodní hladina lemovaná bílými pískovcovými plážemi a strmými zalesněnými svahy. Vznikla zatopením bývalého lomu po ukončení těžby kvalitního slévárenského písku v 70. letech 20. století. Voda zde dosahuje mimořádné čistoty a hloubky až 18 metrů.

Okolo jezera vede nádherný 1,5 km dlouhý okruh s několika vyhlídkovými moly a odpočinkovými lavičkami. Koupání je v celém jezeře přísně zakázáno z důvodu ochrany přírody a bezpečnosti, ale ranní zrcadlení skal v klidné hladině patří k nejvyhledávanějším fotografickým scenériím v Česku.

Teplické skály představují divočejší a rozsáhlejší protipól Adršpachu. Zdejší skalní stěny jsou masivnější, dosahují výšky až 70 metrů a vytvářejí souvislé kaňony s monumentální chrámovou atmosférou. Hlavní okruh měří 6 km a prochází nejhlubšími a nejchladnějšími zákoutími skalního masivu.

Zlatým hřebem Teplických skal je soutěska Sibiř. Jde o extrémně úzkou, hluboce zaříznutou puklinu mezi skalami, kde se udržuje stálá nízká teplota a vysoká vlhkost. Přímé sluneční světlo sem proniká jen na pár minut denně, stěny jsou pokryty bujnými mechy a lišejníky a na dně rokle běžně zůstává firnový sníh až do přelomu května a června.

Zřícenina středověkého strážního hradu ze 13. století se tyčí na vysoké pískovcové věži přímo nad vstupní partií Teplických skal. Hrad sloužil k ochraně zemské stezky spojující Čechy se Slezskem. Dnes se z původního dřevěného hradu dochovaly pouze do skály tesané záseky pro trámy, základy světniček a zbytky cisterny.

Výstup na vrcholovou plošinu je adrenalinovým zážitkem: vede po soustavě strmých ocelových žebříků a točitých schodišť upevněných přímo do svislé skalní stěny. Odměnou za překonání výšky je panoramatický výhled na vrcholky Teplických skal a zalesněné hřebeny Broumovska.

V nitru Adršpašských skal na řece Metuji se nachází uměle hrazené skalní jezírko, původně vybudované koncem 18. století pro splavování pokáceného dříví ze špatně přístupných roklí. Od roku 1843 slouží k vyhlídkovým plavbám pro návštěvníky.

Plavba na velkých dřevěných pramicích s bidly trvá zhruba 20 minut. Převozníci udržují dlouholetou tradici humorného výkladu, kdy návštěvníkům představují skalní útvary v bizarních podobách a legendách. Těsně pod jezírkem v hluboké jeskyni burácí Velký adršpašský vodopád, jehož průtok je regulován stavidlem z horního jezera.

Vlčí rokle je hluboké, zalesněné a bažinaté údolí, které přirozeně propojuje obě samostatná skalní města. Žlutě značená turistická trasa v délce 3,5 km představuje ideální způsob, jak projít celý komplex bez nutnosti vracet se na výchozí parkoviště.

Cesta vede po dřevěných poválkových chodnících přes rašeliniště, mechem porostlé balvany a podél meandrujícího potoka. Oproti frekventovaným částem Adršpachu zde panuje naprostý klid panenské přírody. Po zdolání trasy můžete z Teplic do Adršpachu pohodlně přejet lokálním vlakem (cca 6 minut jízdy).

Nejznámější a nejvyšší pískovcové věže Adršpachu, které jsou ikonou českého pískovcového horolezectví. Skalní útvar Milenci dosahuje monumentální výšky 81,4 metru a je vůbec nejvyšší pískovcovou věží v celém Adršpašsko-teplickém masivu. Z profilu silueta skutečně připomíná objímající se dvojici.

Nedaleko Milenců stojí majestátní dvojvěž Starosta a Starostová – dvě štíhlé skalní jehly stojící těsně vedle sebe, které připomínají přísné představitele městské rady v renesančních límcích. Horolezecké prvovýstupy na tyto věže ve 20. letech 20. století položily základy moderního pískovcového lezení v Evropě.

Hřeben Broumovských stěn se táhne v délce 12 km mezi Policí nad Metují a Broumovem. Tento dramatický pískovcový zlom tvoří přirozenou hradbu s divokými roklemi, skalními hřiby a vyhlídkovými body vysoko nad Broumovskou kotlinou.

Nejznámějším výchozím bodem je barokní kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě, postavená v roce 1733 podle návrhu slavného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera na půdorysu pěticípé hvězdy. Hned vedle kaple stojí stylová dřevěná chata Hvězda ve švýcarském stylu z roku 1856 s vyhlídkovou terasou nabízející úchvatný pohled na Broumovsko a Javoří hory.

Výrazná stolová hora Ostaš (700 m n. m.) se vypíná nad Policí nad Metují a je opředena bohatou historií. Během husitských i třicetiletých válek sloužily zdejší nepřístupné skalní labyrinty jako bezpečný úkryt pro obyvatele okolních vesnic.

Na Ostaši najdete dva nádherné okruhy: Horní labyrint s Frýdlantskou vyhlídkou a bizarními kamennými útvary (Zkamenělý mohamedán, Čertovo auto) a Dolní labyrint zvaný Kočičí hrad, kde se proplétáte úzkými puklinami pod převislými skalními bloky. Ostaš je celoročně volně přístupná a vstupné se zde neplatí.

Romantická a málo navštěvovaná enkláva pískovcových skal leží v odlehlém lesním zákoutí mezi Teplicemi nad Metují a Radvanicemi. Centrem lokality je barokní zámeček Bischofstein (lidově Bišík), původně letní sídlo královéhradeckých biskupů ze 17. století, dnes vyhlášený penzion s výbornou restaurací.

Přímo u zámečku se rozkládá Černé jezírko s lekníny, ze kterého stoupá stezka ke zřícenině hradu Skály. Z vrcholové vyhlídky zvané Čáp (nejvyšší bod celých skal, 786 m n. m.) s novou rozhlednou se otevírá jedinečný kruhový rozhled od Krkonoš až po Orlické hory.

Národní kulturní památka a klenot vrcholného baroka. Benediktinský klášter sv. Vojtěcha v Broumově byl velkolepě přestavěn v 18. století podle plánů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů. Prohlídkové okruhy vedou přes monumentální opatský kostel sv. Vojtěcha, refektář s kopií Turínského plátna (jediná ve střední Evropě) a historickou knihovnu se 17 000 svazky.

Klášter dnes žije celoročním kulturním životem: nabízí ubytování v původních mnišských celách (Dům hostů), řemeslnou kavárnu Café Dientzenhofer, klášterní restauraci Baroque a nádherně revitalizovanou zahradu s galerií Dům hostů a kuželnou.

Jedna z nejkrásnějších a nejdivočejších roklí v Broumovských stěnách. Kovářova rokle je hluboký pískovcový kaňon sevřený skalními stěnami vysokými až 100 metrů. Dnem rokle protéká zurčící Hlavňovský potok a stezka vede po kamenných stupech mezi obřími balvany zřícenými ze skalních stěn.

V horní části rokle se nachází odbočka k Mariánské vyhlídce, odkud je závratný pohled do hlubiny rokle a na protější skalní útvary věží a věžiček. Rokle je také vyhlášeným hnízdištěm sokola stěhovavého a výra velkého.

Pozůstatky středověkého skalního hradu ze 14. století založeného pány ze Šonova. Hrad byl vystavěn na vysokém pískovcovém bloku a v 15. století sloužil jako opěrný bod loupeživých rytířů, pročež byl slezskými vojsky pobořen. Dnes je na vrcholové plošině upravena vyhlídka s kovovým zábradlím.

Pod hradem se leskne hladina rašelinného Černého jezírka lemovaného březovými háji a pískovcovými bloky. Lokalitu popsal spisovatel Alois Jirásek ve svém románu Skály – atmosféra tohoto místa je i dnes hluboce melancholická a oproštěná od masového turismu.

Půvabné podhorské městečko Police nad Metují leží přímo na křižovatce cest mezi Adršpachem, Ostašem a Broumovskými stěnami. Kromě historického benediktinského kláštera a roubené barokní školy z roku 1785 je Police celosvětově proslulá jako kolébka legendární kovové stavebnice Merkur.

Zdejší Muzeum stavebnice Merkur nabízí obrovské ocelové město postavené Jiřím Mládkem (zapsáno v Guinnessově knize rekordů), obří funkční modely jeřábů, parních strojů, železnic i hernu pro děti i dospělé. Hned vedle muzea funguje také Muzeum papírových modelů s unikátní sbírkou miniatur.

Podorlická a broumovská gastronomie čerpá ze staročeských a slezských receptů. Místní kuchyně vyniká pokrmy z hub, brambor, jehněčího masa, zvěřiny a lesních borůvek. Typickou specialitou jsou kynuté borůvkové knedlíky přelité máslem a tvarohem nebo poctivá bramboračka s houbami nasbíranými v okolních lesích.

Pivovarskou pýchou regionu je klášterní pivovar v Broumově-Olivětíně, kde se vaří tradiční pivo Opat. Tento pivovar byl založen benediktiny již v roce 1348 a patří k nejstarším nepřetržitě fungujícím pivovarům v Česku. Vyhlášené jsou zdejší speciály ochucené medem, bylinkami nebo pepřem.