Zajímavosti a pamětihodnosti v lokalitě Abertamy

Historie

První písemná zmínka o Abertamech pochází z roku 1529 a nachází se v jáchymovské kronice. Nové sídlo patřilo až do zrušení patrimoniální správy městu Jáchymov a jeho obyvatelé měli stejná práva jako jáchymovští měšťané. Správu sídla a výkon nižších soudních pravomocí zajišťoval rychtář. V roce 1534 stál v blízkosti šachty Lorenz dřevěný luteránský kostel. Stará radnice Náměstí Horská chalupa Vznik Abertam je spojen s rozvojem stříbrných dolů na začátku třicátých let šestnáctého století. Stříbrná ruda byla objevena náhodně při hloubení studny nebo vodního příkopu, ale brzy byly odkryty všechny důležité žíly. Nejvýznamnější z nich byla Lorenzova žíla pojmenovaná po Vavřinci Šlikovi. Po něm byla pojmenována také dědičná štola, která doly odvodňovala. Vedla přímo pod městem ve směru východ–západ. K hlavním dolům patřila štola Albrecht, která ústila blízko hřbitova ve spodní části sjezdovky Ski areálu Abertamy. Ruda se však dobývala v desítkách děl, z nichž některé dosáhly hloubky okolo dvou set metrů. Délka historických štol z šestnáctého až devatenáctého století dosáhla asi dvaceti kilometrů a ze získaného stříbra bylo možné vyrazit přes osm set tisíc jáchymovských tolarů. Dne 23. dubna 1579 daroval císař Rudolf II. část bývalého šlikovského majetku Koruně české. Darovaný majetek tvořila města Jáchymov, Horní Blatná, Hřebečná, Abertamy, Pernink, Oloví a Luby. Věnování bývá interpretováno jako povýšení Abertam na horní město, ale jejich hornický statut byl dán úzkými vazbami na Jáchymov. Ještě v roce 1780 měly Abertamy vlastní soud, ale všechna ostatní privilegia byla shodná s jáchymovskými. Jediným vlastním abertamským privilegiem bylo právo výročního trhu udělené v roce 1792 císařem Františkem. Hlavním odvodňovacím dílem Abertamského revíru byla Šlikova štola. Ražení této nejhlubší, takzvané dědičné štoly, začalo již v roce 1533. Na přelomu 18. a 19. století měla souhrnnou délku 8,4 kilometru, až dosáhla žíly svatého Vavřince a pokračovala pod středem Abertam až k pozdější šachtě Jeroným. Výnosy dolů začaly klesat už koncem čtyřicátých let šestnáctého století, a během třicetileté války hornictví prakticky ustalo. Po válce ve městě podle berní ruly z roku 1654 stálo 85 domů (z toho devět pustých), v nichž žilo 500–600 lidí. Snahy o obnovu těžby, které proběhly okolo poloviny osmnáctého století, nebyly úspěšné. Teprve ve čtyřicátých až šedesátých letech devatenáctého století byla těžba v malém měřítku obnovena. Odval bývalého uranového dolu Jeroným Už na konci šestnáctého století se mezi obyvateli rozšířilo, jako náhradní zdroj obživy, krajkářství. Ve druhé polovině devatenáctého století se Abertamy proslavily výrobou kožených rukavic. Jejich výrobu ve městě v polovině devatenáctého století zavedl Adalbert Eberhart a o půl století později se jich ve městě vyrobilo asi 1,5 milionu párů ročně. V té době už Abertamy byly samostatnou obcí, která se v roce 1877 dočkala povýšení na město. Koncem třicátých let dvacátého století výroba dosahovala 6,6 milionů páru ročně a zabývalo se jí 1 200 lidí z města a celkem asi 11 000 obyvatel ze širokého okolí. Rukavice se vyvážely do šedesáti zemí včetně Spojených států amerických nebo Kanady. Město bylo také oblíbeným střediskem zimních i letních sportů. V šedesátých letech dvacátého století výrobu rukavic převzaly dobříšské Rukavičkářské závody. Výroba koženého zboží se ve městě udržela až do roku 1998. Po druhé světové válce bylo vysídleno německé obyvatelstvo. V období 1946 a 1965 byla obnovena hornická činnost. Předmětem jejího zájmu se stal uran dobývaný obnovenou štolou Tří králů a dolem Jeroným. Délka podzemních prostor vyražených v poválečném období dosáhla 53 kilometrů a dalších sedmnáct kilometrů chodeb se nachází pod návrším Nový rok, kde fungovala šachta Východní Abertamy. Po ukončení těžby se Abertamy staly turistickým střediskem, jehož jádrem je skiareál na Plešivci. ↑ a b c d e f Horní města Krušný hor (2014), s. 34. ↑ a b Horní města Krušný hor (2014), s. 38. ↑ Horní města Krušný hor (2014), s. 40. ↑ a b Horní města Krušný hor (2014), s. 39.

Pamětihodnosti

Kostel Čtrnácti svatých pomocníků V okolí Abertam jsou patrné pozůstatky těžby stříbra i uranu. Nejvýraznějšími stopami po těžbě stříbra jsou haldy u Křížové šachty, nad štolou Tří králů nebo přímo ve městě v místech, kterými probíhala žíla Buriani. V údolí Bystřice jsou patrná zabořená ústí několika štol. Mohutné odvaly se dochovaly také u uranové štoly Albrecht nebo u jámy Jeroným. Kulturní památky ve městě: Kostel Čtrnácti svatých pomocníků – barokní stavba z roku 1736, upravená v první polovině devatenáctého století Rukavičkářská expozice Abertamy – muzeum v budově městského úřadu Vila čp. 286 – budova z roku 1927 ↑ Horní města Krušný hor (2014), s. 40.